Procvičovat drily, nebo neprocvičovat drily?

Autorem článku je Dr. Nicholas Romanov, článek v angličtině najdete na https://posemethod.com/to-drill-or-not-to-drill/ (překlad se svolením autora Pavel Kaiser)

Zajímavá otázka, že? Na jednu stranu víme, že každý, kdo se něco učí, to dělá skrze drilování – v plavání, v tenisu, golfu, atd. Na druhou stranu je to nudná záležitost, zejména v běhu, kde nám selský rozum o drilování neříká vůbec nic. Při běhu prostě běžíme. A najednou je tady nějaká nová móda – drilování pozic. Je opravdu nutné projít si těmito „trably“? A pokud se tomu nejde vyhnout, jaké je minimum, které musíme splnit?

Myslím, že tak nějak zní ten problém. Můžeme se podívat na srovnání například s baletem, kde je dril a přehrávání nutností od prvního do posledního kroku. To říkala už jedna z největších ruských balerín, Maja Plisecká. Pro většinu lidí je balet v jiné kategorii. Je to umění! Totéž platí o běhu, řekl bych, ale potřebujete nějaký čas a úsilí na to, abyste změnili svůj pohled na běhání. Naše vnímání určuje, jak vidíme věci, které existují i ty, které neexistují, než je začneme vidět.

Jakou úlohu hrají drily obecně v našem snažení něco se naučit? V první řadě zjednodušují a rozdělují učební objekty na části, které můžeme vidět, cítit, vnímat a provádět. Cílem tohoto procesu je vyvinout vnímání věcí, které bychom jinak nedokázali vnímat žádným jiným způsobem. Nejde zde o svalovou sílu, vytrvalost, rychlost, svižnost atd. Jde zde o naše vnímání.

Co potřebujeme vnímat při běhu? Je to váha těla, její umístění a přenos (pohyb) z jednoho bodu do druhého. Všechny tři elementy Pose Method: Pozice – Pád – Přítah (Pose-Fall-Pull), jsou součástí tohoto vnímání. Váha těla se objeví, když máme podporu v zemi, a toto je běžecká pozice (Pose), kdy je váha umístěna na přední straně chodidla. Vnímání váhy těla v této pozici je extrémně důležité, protože pouze z této pozice začínáme padat (naklánět se, Fall) vpřed.

Provádění drilů na pozici (Pose) rozvíjí naše vnímání držení a přenosu váhy těla z jedné nohy na druhou. Proto musíme vnímat precizně pozici váhy těla a také její změny. Když tedy děláme dril „poník“, naše zaměření na tyto věci – umístění váhy těla a její přenos – by mělo být velmi silné a konzistentní. Měli bychom je vyvinout na úroveň dovednosti, stejně jako kdybychom tančili.

Kolik drilů, jakých a na jakou úroveň se potřebujeme dostat? Minimum drilů je na pokrytí vnímání pozice – pádu – přítahu (Pose-Fall-Pull) před každým tréninkem a po běhu. Před tréninkem je nutné osvěžit si vnímání. Po něm je třeba je obnovit, zejména po dlouhém nebo intenzivním běhu. Kolik, to je také otázka vnímání. Naším cílem je vyvinout velmi specifické vnímání, takže kvalita drilů by měla být taková, jakou potřebujeme pro rozvoj této vnímavosti.

Jedna důležitá poznámka: naše vnímání není něco, co bychom si mohli ukládat do zásoby. Je to „fluidní“ substance, kterou je třeba udržovat a rozvíjet. Jako cokoliv jiného ji můžeme vyvinout a pak ztratit, nic není neměnné a navždy. Takže když uznáme realitu této skutečnosti, musíme rozumět, že zatímco si vyvíjíme vnímavost prostřednictvím drilů, potřebujeme také používat ty samé drily pro udržení existující úrovně vnímání a pro její obnovu, když ji ztratíme. Jak vidíte, není žádné období, kdy bychom mohli vynechat své drily a říct jim good bye.

Abychom to trochu zjednodušili, najděte si prosím, jaké vnímání je pro vás nejobtížnější, a pak se na ně soustřeďte, zatímco to ostatní budete udržovat na dosažené úrovni.

A poslední rada: zkuste změnit svůj pohled na drily jako na něco zbytečného a povinného tak, abyste v nich viděli něco, co je zajímavé a co vám pomáhá znovu objevit sebe sama, zdokonalit své porozumění a provádění „pouhého“ běhu. Pak se z toho stane jiný příběh.